ZZVZ: Nevynutitelnost povinnosti uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny

Povinnost uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky velmi dobře ilustruje, jak může honba za transparentností veřejného investování přinášet vedle smysluplných institutů i zcela zbytečnou administrativní zátěž bez jakéhokoliv skutečného efektu. Na(ne)štěstí byla zrovna tato povinnost v ZZVZ oproti ZVZ vykastrována natolik, že jejím jediným praktickým dopadem je roztažení ZZVZ o jeden zbytečný odstavec čítající asi padesát ještě zbytečnějších slov.

Než přejdu k jádru věci, ve stručnosti připomenu, kdy a za jakých okolností se povinnost uveřejnění výše skutečně uhrazené v české právní úpravě zadávání veřejných zakázek vůbec objevila. Její původ najdeme samozřejmě v dnes již spíše nechvalně proslulé tzv. transparentní novele ZVZ z roku 2012. Od té doby byl podle § 147a odst. 1 písm. b) a odst. 3 ZVZ veřejný zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky do 90 dnů od splnění smlouvy, resp. u smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku, cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce. Daná povinnost se pak výslovně nevztahovala na veřejné zakázky malého rozsahu a veřejné zakázky, u kterých zadavatele postupoval na základě některých výjimek podle § 18 ZVZ. Podle odst. 8 citovaného ustanovení měl strukturu údajů pro uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky stanovit prováděcí právní předpis. Tím byla vyhláška č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele, ve znění pozdějších předpisů (zakonyprolidi.cz). V té však stran struktury uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny nic moc není, byť ÚOHS si myslí trochu něco jiného (k tomu něco více níže).

Co přesně zákonodárce, resp. navrhovatel zavedením dané povinnosti sledoval, se matně můžeme dozvědět z důvodové zprávy vládního návrhu transparentní novely ZVZ (odkaz na příslušný sněmovní tisk na webu psp.cz). Přestože ta příliš podrobností v tomto směru neobsahuje, v obecné části se mj. dočteme, že přínosem zavedení dané povinnosti bude „velká úspora veřejných prostředků“ a „vyšší transparentnost“. Z hlediska vyhodnocení nákladů a přínosů měl mít daný návrh „jednoznačný ekonomický přínos“.

Zatímco posílení transparentnosti skrz povinnost uveřejnění skutečně uhrazené ceny je, minimálně z hlediska skutečné praxe, diskutabilní, tvrzení druhého zmíněného přínosu je pak úplně zcestné. Přiznám se, že mi opravdu není zřejmé, jak přesně by uveřejnění jednoho čísla mohlo vést k úspoře veřejných prostředků, pardon, velké úspoře veřejných prostředků. K legislativnímu procesu lze pak ještě dodat, že původní vládní návrh počítal s uveřejněním skutečně uhrazené ceny nejpozději do 30 dnů od splnění smlouvy, nicméně nakonec přijatý pozměňovací návrh tuto lhůtu prodloužil na později účinných 90 dnů. Konečně i tato lhůta, v porovnání se lhůtami spojenými s jinými povinnostmi uveřejnění dosti benevolentní, dává tušit, jakou důležitost zákonodárce danému institutu nakonec přiznal.

Ať už si ale myslíme o povinnosti uveřejnění skutečně uhrazené ceny cokoliv, zadavatelům nezbývá než ji dodržovat. Totiž nezbývalo, protože od vyhlášení ZZVZ ve Sbírce zákonů už jim za porušení této povinnosti nic nehrozí. Důvodem však není skutečnost, že by danou povinnost ZZVZ již neupravoval. Naopak, úprava je víceméně totožná. Tak podle § 219 odst. 3 ZZVZ je veřejný zadavatel povinen uveřejnit nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle odst. 1 citovaného ustanovení. U smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce. Podle § 219 odst. 4 ZZVZ pak strukturu údajů pro uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny stanoví vyhláškou Ministerstvo pro místní rozvoj. Jedná se o vyhlášku č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele (zakonyprolidi.cz). Podle § 17 odst. 1 této vyhlášky musí být výše skutečně uhrazené ceny uveřejněna na profilu zadavatele v podobě strukturovaných dat v souladu s přílohou č. 8 k této vyhlášce (tzn. jako prostá informace v rámci údajů o veřejné zakázce). Dle citovaného ustanovení tím není dotčeno právo zadavatele uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny současně jako samostatný dokument.

Díky zmíněnému odkazu na § 219 odst. 1 ZZVZ sdílí povinnost uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny výjimky z povinnosti uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele. Podle písm. a) citovaného ustanovení tak obě tyto povinnosti neplatí pro smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH. Jedná se o zdánlivé zpřísnění, protože v ZVZ se obdobná výjimka z povinnosti uveřejnění skutečně uhrazené ceny vztahovala na veškeré zakázky malého rozsahu, na rozdíl od povinnosti uveřejnění smlouvy, kde byla již tehdy ona půlmilionová hranice. Z dalších výjimek pak stojí za pozornost především ta uvedená pod písm. d) citovaného ustanovení. Podle něj totiž povinnost uveřejnění smlouvy neplatí pro smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu. Jiným právním předpisem se rozumí především (byť nikoliv výhradně) ZRS. Z výslovného odkazu uvedeného v § 219 odst. 3 ZZVZ tedy mj. plyne, že se u smlouvy uveřejněné v registru smluv nemusí uveřejňovat na profilu zadavatele ani výše skutečně uhrazené ceny (mimochodem, Komentář WK tvrdí na str. 822 pravý opak, což je však podle mě ve zjevném rozporu s textem zákona). Při zohlednění tušeného účelu (tušeného proto, že ten skutečný mi stále uniká) povinnosti uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny taková výjimka samozřejmě zcela postrádá smysl. Jenže, jak už bylo naznačeno výše, ono je to vlastně úplně fuk.

Z hlediska možného postihu nedodržení povinnosti uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny dle ZVZ je stěžejní skutečnost, že tento zákon obsahoval obecnou skutkovou podstatu „uveřejňovacího“ správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ. Toho se zadavatel dopustil, pokud nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou ZVZ, nebo nedodržel stanovený způsob uveřejnění. Uvedené se tedy vztahovalo i na povinnost uveřejnění skutečně uhrazené ceny, resp. na její nesplnění či splnění opožděné. Poměrně bohatá rozhodovací praxe ÚOHS pak ukazuje, že spáchání takového správního deliktu uvedeným jednáním nebylo nijak ojedinělé. Vcelku vtipné je pak jedno z prvních rozhodnutí týkající se této problematiky, ve kterém ÚOHS uložil pokutu 30 000 Kč. Z dnešního pohledu, kdy se sankce v obdobných případech pohybuje v rozmezí několika stokorun až nižších jednotek tisícikorun, se takový postih jeví jako dosti přemrštěný. Dané rozhodnutí je navíc zajímavé i z toho důvodu, že ÚOHS dovozuje povinnost uveřejňovat skutečně uhrazenou cenu na profilu zadavatele v samostatném dokumentu v některém z předepsaných formátů. Dle mého názoru je vzhledem k obsahu výše zmíněné vyhlášky a konečně i nové související vyhlášky, kde je úprava jasnější, takový závěr minimálně sporný. Ale za současné situace už asi nemá smysl se tím nějak podrobněji zabývat.

Oproti široké úpravě „uveřejňovacího“ správního deliktu v ZVZ obsahuje ZZVZ v § 269 zcela konkretizovaný taxativní výčet povinností, jejichž porušením se zadavatel dopustí některého ze „správních deliktů při uveřejňování“ (ten název, a vlastně nejen on, se mi také moc nezdá, ale o tom snad někdy jindy). Pozornějšímu čtenáři je již asi zřejmé, že ve výčtu uvedeném v § 269 ZZVZ něco chybí. Je to tak, neuveřejněním výše skutečně uhrazené ceny nemohou být naplněny znaky žádné ze skutkových podstat daného (ani jiného) správního deliktu. Nejsem s to dospět k jednoznačnému závěru, zda je to důsledek legislativního omylu, nebo naopak zcela cíleného legislativního záměru. Tak nebo tak, jedná se o hezký příklad imperfektní normy. Uvidíme, co s tím zákonodárce v budoucnu udělá.

Závěrem ještě dodám, že uvedené má bezprostřední dopad také na nedodržení povinnosti uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny podle ZVZ, kdy by ÚOHS v takovém případě musel zohlednit pozdější právní úpravu, která je pro potenciálního pachatele správního deliktu příznivější, a to i před nabytím účinnosti ZZVZ (k této problematice doporučuji pěkný článek Jana Pospíchala „Role článku 40 odst. 6 Listiny při zadávání veřejných zakázek“ v letošním červencovém čísle časopisu Veřejné zakázky v praxi).

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s